Dala svobodu iluzím,
jako plevel se množí,
v mém světě tvých růží,
hlavu zastrčila do haluzí..
Rozešla se se zdmi v pokoji,
a prstem kreslí souhvězdí,
na stropě ze spletí myšlenek,
pověsila se za chybu z písmenek..
Uťala pod sebou shnilou větev,
aby ucítila další důležitý pád
na záchranu vytáhla, naděj
ať může vyběhnout vpřed..
Z kapes vyhodila historii,
plnou užitého harampádí..
Bez svých včelích planetárií,
odmítala žít v harmonii..
Sní sen ve snu..