Přání
Tam kde nekonečno je čas..
Tam kde nekonečno je prostorem..
Mám nekonečné klubko,
nití myšlenek..
Alchymickou hůlkou,
mezi hvězdami,
vyšívám s láskou,
tvorbu přání..
Obrázek
Obrázek
Zaklepala na své srdce
a vzbudila metamorfózu samé sebe..
Roztáhla zmuchlané křídla
a zahodila strach z létání tmou..
Věnovala své planetě svobodnou vůli
a iluzím sebrala židle. .
Rozhodla se rozsvítit toroid
a vypěstovat záhony lásky. .
Nakreslila stvořiteli obrázek krásy života
a on se šťastně usmál..
Vzpomněla si, že se má vlastně ráda. .
Zápalka
Někdy se cítím jak zápalka.
Jsem ze dřeva,
které prorůstá Zemí,
tančí s větrem
a sílí z vody
vzhlížíc ke slunci.
Dřevo hoří, nese světlo.
Pokud silně fouká, zhasne.
Pokud se namočí, zhasne.
Pokud se položí, zhasne.
Je těžké žít v tomto světě nástrah jako zápalka
a pokaždé udržet světlo.
Ale vím, že mám potenciál hořet
a to je nadějí pro věčné světlo..
Poušť
Zuby času nechala doma
a jako tisíciletá voda,
uhání trychtýřem radosti,
oprášit vnitřní hlas..
A promluvit si s delfíny. ..
Do pouště nevědomosti,
kápla kapku poznání,
ať semínko světla, zdaleka,
rozkvete jako řeka života . ..
Hľa další v písku klíčí . .
…
Chodník
Můj chodník má dvě strany..
Na jedné prorok,
v černém plášti..
Bezedné kapsy děr,
plné strachu – děl..
A bezbarvých motýlů..
Na druhé světec,
v bílém plášti..
Po kapsách kaňky lásky,
deštěm kropí zem..
A sází stromy..
Po jedném zbyl strachu prach,
po druhém barva v rozlitých paletách..
Souboj proudů Pro a Proti,
bílou čárou přerušovaný,
rozmotaly odvážné motýle..
Napojily se z barevné louže. .
Za třepotu křídel,
tiše na ně hledím,
jak do světa letí,
rozdat tajemství duhy..
Uprostřed chodníku..
…