Rubrika: Sebetvorba
Úklid a proměna nejen mysle..
Pokud bych mohla navázat na předešlý článek o tvoření,
tak mohu potvrdit, že jsem ze svým časem zase naložila,
tak dobře jak to jen šlo, samozřejmě jsem i tvořila.
Uklízení je po většině neoblíbená lidská činnost.
Úklid je o třídění hmotných věcí, které dáváme na místo a čistíme, ale taky i o třídění myšlenek či vzpomínek. K věcem a prostoru, v kterém žijeme si vytváříme hluboký vztah. Děláme si domov. Tuhle nedávno jsem Vám ukázala vesmírem pomalovaný stolek. I takhle se dá tvořit a předělávat si prostor kolem sebe. Když máme volný čas, rádi by jsme ho strávili oddechem. Ano lehnout si a třídit myšlenky, nebo je nechat jenom tak plynout a nabrat sílu.
Nějak mi to vesmír spočítal tak, že jsem hodně akční člověk,
tedy přesněji jak říká moje kamarádka, žiji úroveň vášně.
Vše co se odhodlám dělat, dělám s plným nasazením a vášní.
Hodně lidí mi říká, že si mám taky oddechnout, vypnout a dát
se do klidu. Minule jsem to vyzkoušela. Ani jsem netušila jak je
to strašně namáhavá činnost. Nic nedělat. Duševně umím vypnout
a nechat se kvantově unášet v prostore ničeho. Chce to tréning
uvědomit si že jsme nic a pak z toho vychází něco. Tak si tvoříme svůj svět.
Avšak je důležité dotahovat svoje cíle dokonce, jinak si pak na sebe
nabalujeme další a další věci a pak doděláme jenom něco. Zahltíme se
natolik že na další projekty pak již nezbývá síla. No jelikož je duše součástí
těla, tak jsem si řekla, že i tělo naučím oddechovat. První půlhodinku to
šlo docela dobře, tělo oddechovalo, mysl klidně plynula vesmírem. Stala jsem se ničím. Za tu půlhodinu ke mě připlula zásadní myšlenka, kterou jsem další dva víkendové dny zpracovávala. Připomínám pořád v leže :). Jelikož mám postel na patře, v leže jsem si namalovala vedle postele až přes strop veliký barevný strom. Poskládala hromadu origami jeřábů a nalepila je na strop, jakoby vylétávali z namalovaného stromu. Takže se mi můj cíl povedl. Třídila jsem myšlenky, tělo oddechovalo a dokonce jsem i
inovovala ložnici. Teď si ráda zajdu oddechnout a koukat přitom do stropu.
Člověk je tvor tvořivý..
“ Wčelka .
Tvořím, Tvoříš, Tvoříme..
Lidi se mě často ptají:“ Wčelko, kdy to všechno stíháš?“
Času máme většinou přibližně všichni stejně. Je jen na nás, jak s ním naložíme. Když děláte cokoliv s láskou, tak se naučíte užívat si i mytí nádobí. Můžete být čímkoliv, když se proto rozhodnete. Můžete dělat cokoliv, když to opravdu chcete dělat. Je jen na Vás jak dokážete věřit svým snům a jít si za nimi. Každý člověk má obrovský potenciál. Čas a láska jsou dvě důležité životní hodnoty, které můžete do věcí vložit. Nezapomínejte, že vesmír, Vás sleduje :). Když si půjdete s čistou láskou za snem, věřte, nevěřte, vesmír Vám s tím pomůže. Hlavně zůstaňte vytrvalý. Překážek na cestě se může objevit hodně, avšak každá z nich je důležitá, protože zvyšuje Vaše odhodlání. Pokud se jí nenecháte odradit. Dokažte sami sobě, že se nevzdáváte. Nejde tady o to dokazovat něco lidem, ony si Vás stejně nebudou vážit více, než si vážíte Vy samy sebe.
Říkáte si, že nejste tvořivé kreativní typy? Říkáte si, že neumíte malovat, zpívat, psát, hrát na hudební nástroj…..? Nezapomínejte, že život sám je umění. Tvoříte každý den už jen tím, že Žijete a Jste! Vytváříte umění a hodnotu prožitku. Můžete se táhnout ulicemi, šoupajíc nohama, a koukajíc do země. Anebo se můžete ulicemi protančit. Kdy jste viděli někoho na ulici tančit? Jen tak z radosti?
Ano můžete tvořit smutek a určitě se najde někdo, kdo ho bude s Vámi sdílet. A můžete tvořit radost a motivujete tím většinu kolem Vás. Máte pocit, že by to byla ostuda? Tančit na ulici? A čeho se bojíte? Že Vás budou lidi soudit? Dovolím si říct, že Vás budou soudit jenom ty lidi, který na to nemají odvahu. Budou Vás soudit, protože Vám budou závidět svobodu.
Nemusíte mít umělecký talent na to, abyste si každý den, našli aspoň chvilku a zatančili si. Je jedno zda u toho budete uklízet, nakupovat nebo pojedete metrem do práce. Hýbejte se! Rozviřte energii kolem sebe. Promícháte tak pozitivní energii, která se k Vám snaží dostat a zpříjemnit Vám život.
Bohužel díky starým vnitřním vzorcům, tradicím a strachům si necháme v životě ujít mnoho šancí. Teorie bez praxe, je pořád jenom teorie. To je jako tvrdit, že nám nechutná jídlo, které jsme nikdy neochutnali. Až když si věci prakticky vyzkoušíme, pochopíme, jak fungují.
Usmívejte se a svět se bude usmívat s Vámi.
O čas se obíráme samy, svojí nečinností, proto žijte a poznávejte všechno, co Vám život a svět nabízí!
“ Wčelka .
Konec a Začátek
Máme za sebou konec roku 2016 a před sebou nový rok 2017. Když něco dodělám, ráda se ohlédnu za tím, co jsem vytvořila, pochopila a zda výsledný efekt byl cílem. Tento rok byl pro mě opravdu výjimečný. Splnilo se mi v něm hned několik dávných snů. Vydání knížky, úspěšná vernisáž, výhra nad dlouholetými vnitřními boji. Děkuji všem lidem, andělům, i vesmíru, za pomoc, sdílení pocitů a tanec v cíli. Každý konec znamená i nový začátek.
„Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.“
Matka Tereza
Každý den je pro mě nová výzva. Co nevím, chci se naučit, čeho se bojím, chci překonat. Avšak tohle odhodlání nejde bez odvahy a chuti žít. Máme před sebou 365 dní a každý z nich, by jsme měli žít, jako by byl poslední. Času máme všichni stejně, je jen na nás, jak s ním naložíme, co všechno chceme zažít, udělat pro sebe i ostatní. Světová situace není příznivá, lidi žijí v obrovském strachu, ze všeho co se může stát. Avšak když se na to podíváme z opačného pohledu, zrovna na tom se můžeme naučit spoustu věcí. Přestat se bát, protože strach tvoří jenom další strach, boj tvoří další boj, láska tvoří další lásku. Za mír se nedá bojovat, mír je potřeba cítit a žít. Jenom příkladem ostatním, že mi to dokážeme, může myšlenka dále růst. Když vytvoříme příliv radosti a úsměvu, připlujeme s ní mezi lidi, strach a nejistota se dostane do odlivu.
Ne vždy je však den, kdy se dá smát a vtipkovat. Jednou za čas nastane i u mě období kdy to nejde přirozeně. Jak se říká: „Není každý den posvícení!“ I to je správně. Žijeme ve světě duality, dobro střídá zlo a opačně. Důležité však je uvědomit své stíny, postavit se jim čelem a přesvětlit je. Měli, by jsme se mít rádi takový, jací jsme, i se stíny, i světlem. Když máte pocit, že tyhle dvě věty si ve smyslu odporují, tak se prosím se mnou zamyslete nad tím mnohem hlouběji. Nezapomínejte, že nikdo není dokonalý. Nejde o dokonalost, ale o úplnost. Spousta našich snů si nesplníme proto, že ztrácíme víru. Na mnohé cesty co nám život nabízí, ze strachu nevstoupíme, co kdyby. Za velikost svého štěstí si zodpovídáme samy. Hranice si stavíme taky samy.
Na všem špatném co se nám děje, je obrovský kus i dobra. Záleží na tom, z jakého úhlu se na situaci koukáme. Naučit se tento vzoreček je opravdu těžké a nejde to ze dne na den. Avšak když se to naučíte, většina vašich dní bude veselá a z každé situace dokážete vytěžit tak potřebnou zkušenost.
Konat zlo není snazší, než konat dobro, vyžaduje to stejnou energii,před každým rozhodnutím nezapomínejme na své svědomí a na misku vah položme své ego a srdce.
Naše planeta je nádherný domov. Stromy, květy, kameny, dětský smích, objetí, úsměv, láska, paprsky slunce, hvězdy na nebi… Užívejte si tohle všechno každý den, usmívejte se na lidi, a bude se s Vámi usmívat celý svět.
Dokážete všechno, co budete chtít, Já ve Vás věřím!
S úsměvem a láskou Vaše Wčelka