Rubrika: Domov a nábytek

Lustr Květiny Hudby

Jak už samotný název tohoto dalšího uměleckého příspěvku napovídá, jedná se o květinový motiv. Jedná se o lustr, který jsem vyrobila ze starých gramofonových desek, ručně a to z počtu přibližně 200 kusů. Použila jsem všechny tři rozměry gramofonových desek, a taky jsem je namalovala do tří barev, a to smetanovou, béžovou a šedou. Lustr tvoří celkem 9 světelných řetězů, nejdelší má 11 metrů a 11 květin, ovšem celková délka všech řetězů tvoří až 70 m! Je usmístěn na historickém schodišti v Strakonickém paláci, a tak svůj historický nádech budovy téma starých gramofonových desek hezky doplňuje. Žárovky jsou teplého a studeného světla a tak večer je zajímavé sledovat jejich stínohru.

Strakonický palác – Dubovec

Na Dubovci můžeme vidět tzv. palác, který patřil židovskému obchodníkovi Steinovi. Dříve zde stávala i vysoká kulatá věž, které se říkalo trucbašta čili Tructurm. V roce 1871 ji dal společně s vysokou zdí postavit velkopřevor Othenio Lichnowski z Wardenberka proto, aby nebylo z „paláce stojícího opodál“ do zámku vidět a naopak. Věž byla zbouraná v roce 1936 při stavbě silnice vedoucí na Pracejovice. V zadní části Dubovce stojí budovy bývalé továrny na fezy – orientální pokrývky hlavy. Zhruba v jeho středu se tyčí pomník obětem I. a II. světové války.

Dubovec byl pravděpodobně pojmenován po velkopřevorovi Ferdinandu Leopoldovi Dubskému z Třebomyslic, který se zasloužil o poslední velkou přestavbu strakonického hradu.

Původně bývala pod hradem kolonie hradních služebníků nazývaná Žabokrty.

V současnosti je tento palác v rukou soukromníka, který palác rekonstruuje a po dlouze chátrajícím období mu znova vlévá život a hezký vzhled. Byty jsou na prodej pokud byste měli zájem, zde najdete více informací:

https://www.palac-byty.cz/

Pokud byste taky chtěli vyrobit lampu, stínidlo, lustr z gramofonových desek, určitě se mě ozvěte, budu moc ráda.

Vaše Wčelka

Dekorace Stromu v klubu Centrála v Praze

Jedním z mých největších projektů v roce 2017 byl projekt pro pražskou kavárnu, klub a bar s výstižným názvem Centrála.

Pokud sledujete moji tvorbu, tak jste se mohli setkat již s mnoha uměleckými kousky, které zde byly vystaveny, ale i přímo pro prostor a lidi vytvořeny. Dnes Vám přináším finále projektu „Papírový Strom“.

Vyrůstal v prostoru dvou propojených místností. Pro vytvoření stromu bylo nejdříve nutné připravit příjemné okolí. Jelikož zdi byly dlouholetými vernisážemi zničené a vandalem popsané, rekonstrukci bylo potřeba udělat jak se říká od podlahy. Ze zdí jsme sundali velké černé kovové rámy, které prostor rozbíjeli a pak opravený a šedo-bílo vymalovaný prostor okamžitě prozářil.

Pro šetrnost zdí jsem vytvořila z pletiva konstrukci, vhodnou k instalaci pravidelných vernisáží. Pak v rohu jedné místnosti začala postupně vyrůstat konstrukce pro základ kmenu, ale i celého stromu. Postupně jsem z pletiva vytvořila kmen stromu, který jsem vyplnila knižními tiskovinami, v různých časem obarvených odstínech. Kůru kmene tvoří papírová směs, a na povrchu zajímavé textové částí jednotlivých knih, použitých při tvorbě.

Následně jsem vymodelovala z pletiva větve, které jsem částečně také vyplnila papírem. Na koncích větví a větviček je použité jenom pletivo. Koruna se tyčí se do prostoru a proplétá se vzduchotechnikou a svítidly. Na větvích sedí origami jeřáby různých velikostí v bílé, černé a šedé barvě.

Tuto místnost v Centrále rádi lidi navštěvují z důvodu soukromí, klidu pro četbu, filmového či čtenářského klubu, kvízů, přednášek či rozmanitých oslav. Proto jsem v místnosti vytvořila malou knihovnu z dřevěných poliček, obalených dalšími tištěnými zajímavostmi. Knihovnu jsem doplnila o literární perličky, historické klasiky, cestopisy i retro časopisy. Každý, kdo si přijde oddechnout pod strom, si určitě najde knížku, která ho zaujme.

Lidi si nový vzhled místnosti nečekaně během chvíle oblíbily. Mám obrovskou radost, že se Vám mé umění líbí a dělá Vám radost. Mou poklonu věnuji Yvete, která věnovala spoustu drahocenného času, aby mi pomohla a poskládala plnou tašku papírových origami jeřábů, které se ve stromě zabydlely.

Obrovské Děkuji patří majiteli Centrály za poskytnuté možnosti pro moji tvorbu a za jeho i Vaši velkou podporu.

Žádná ze zveřejněných fotek Vám nedokáže naladit pocit jedinečnosti, jako když sedíte přímo pod tímto stromem plného myšlenek a slov..

Vytvořeno s Láskou.

Wčelka

Noční stolek

V minulých článcích jsem Vám přiblížila, jak je možné zkrášlit si svůj domov drobnou tvůrčí činností. Malba na zeď, origami s tisíciletou tradicí a taky malování nábytku. Dnes Vám chci ukázat nový kousek do mé „vesmírné kolekce“. Tento noční stolek ke mně i se mnou putoval už dlouho. Za ten čas již nasbíral hodně vrásek a zranění ze stěhování. Během nedělního odpoledne dostal nový vzhled. Výsledek posuďte samy.

V menu jsem pro Vás připravila novou stránku Domov a nábytek  kde najdete fotografie z interiérové malby na zeď, inovace nábytku, nebo starého kola.

Úklid a proměna nejen mysle..

Pokud bych mohla navázat na předešlý článek o tvoření,
tak mohu potvrdit, že jsem ze svým časem zase naložila,
tak dobře jak to jen šlo, samozřejmě jsem i tvořila.

Uklízení je po většině neoblíbená lidská činnost.
Úklid je o třídění hmotných věcí, které dáváme na místo a čistíme, ale taky i o třídění myšlenek či vzpomínek. K věcem a prostoru, v kterém žijeme si vytváříme hluboký vztah. Děláme si domov. Tuhle nedávno jsem Vám ukázala vesmírem pomalovaný stolek. I takhle se dá tvořit a předělávat si prostor kolem sebe. Když máme volný čas, rádi by jsme ho strávili oddechem. Ano lehnout si a třídit myšlenky, nebo je nechat jenom tak plynout a nabrat sílu.

Nějak mi to vesmír spočítal tak, že jsem hodně akční člověk,
tedy přesněji jak říká moje kamarádka, žiji úroveň vášně.
Vše co se odhodlám dělat, dělám s plným nasazením a vášní.
Hodně lidí mi říká, že si mám taky oddechnout, vypnout a dát
se do klidu. Minule jsem to vyzkoušela. Ani jsem netušila jak je
to strašně namáhavá činnost. Nic nedělat. Duševně umím vypnout
a nechat se kvantově unášet v prostore ničeho. Chce to tréning
uvědomit si že jsme nic a pak z toho vychází něco. Tak si tvoříme svůj svět.
Avšak je důležité dotahovat svoje cíle dokonce, jinak si pak na sebe
nabalujeme další a další věci a pak doděláme jenom něco. Zahltíme se
natolik že na další projekty pak již nezbývá síla. No jelikož je duše součástí
těla, tak jsem si řekla, že i tělo naučím oddechovat. První půlhodinku to
šlo docela dobře, tělo oddechovalo, mysl klidně plynula vesmírem. Stala jsem se ničím. Za tu půlhodinu ke mě připlula zásadní myšlenka, kterou jsem další dva víkendové dny zpracovávala. Připomínám pořád v leže :). Jelikož mám postel na patře, v leže jsem si namalovala vedle postele až přes strop veliký barevný strom. Poskládala hromadu origami jeřábů a nalepila je na strop, jakoby vylétávali z namalovaného stromu. Takže se mi můj cíl povedl. Třídila jsem myšlenky, tělo oddechovalo a dokonce jsem i
inovovala ložnici. Teď si ráda zajdu oddechnout a koukat přitom do stropu.

Člověk je tvor tvořivý..

“ Wčelka .