Alchymista

Průvodci duší vykládají sny,
tajně recitují Smaragdové desky..
Magické kouzlo elixíru života,
vetkané do diamantového těla..

Ve snaze o sjednocení protikladů,
míchají na ohni Kámen mudrců..
Rozpouští ho v rudém víně,
ať všelékem je „červený lev“..

Nejasnou řečí mluvili Alchymisti,
když olovo v zlato přemlouvali..
Tajné symboly, magii, vesmír i živly,
k rukám experimentů si povolali..

Použili nejednu těžkou vědu,
aby princip kosmu pochopili.
Přitom dávno to již věděli včely,
od opylení až po tvorbu medu..

Planeta

V samotné nahotě vesmíru,
postavila jsem si na míru,
vlastní planetu bytí,
kde mou radostí je žití..

Paragrafy zde jsou plevelem,
poznání je čistým pramenem.
Stíny jsou jen pod stromem,
když slunce tančí s domovem.

Do sbírky své krásné skalky,
poskládala jsem balvany karmy,
myji je každičký boží den,
jednou, stanou se krystalem.

Okopávám výhonky ctností,
co zakořenili se mi v duši,
ať kvetou do pradávné krásy
a Akáša dočká se spásy..

Sama jsem si vesmírem,
nahotou i samotou zároveň,
na planetě planetou,
zatoulanou bájnou Wčelou..

Lidské počasí 

Rozkvetlé nebe a průzračná louka,
vesele si mezi sebou broukaje,
že jak je dole, tak je i nahoře,
záleží jen na tom, kdo co provede..

Dětský smích roztančí květů lupeny,
barevnými kaňkami svět zaplní..
Zlost a bolest bouři probudí,
kapky slz pak padají k nebi..

Navigace z vesmíru nám říká,
druh počasí není na vině,
nýbrž hloupá lidská pýcha,
že člověk je otrokem cizího panovníka..

No z mého nebe prší leda smích,
a nálada si brouká slova v básních,
že moje mysl a vůle je svobodná,
protože Lásku jsem si stvořila..

Zda pršíte slzy aneb smích,
rozhodnutí je na vás samotných ..

Pokrevný Světlonoš

Krev si v žilách vesele tančí,
vzácná rodilá odnož ji značí…
Třpytí se její malebné stopy,
otisky světelné podoby…

Chrání diamant stromu zrození,
zlatým práškem čistého božství…
Vědci se trápí pro důkaz marný,
že existuje Světlonoš bájný…

Nosím ho v srdci, badatelé,
i to co není vidět je důležité…
Nosit světlo je mým posláním,
rozsvěcuji ho již několik staletí…

Svítím i tam kde již jiní setměli,
pěstují ve vašich duších zázraky…
Ten kdo přece jen nevěří,
posílám ranní probuzení..

Vrásky

Do vrásek kolem očí,
sedl si páv úsměvu,
již dlouhá léta skotačí,
ukrývá se i do ďolíčků ..

Výjimečnost stvoření,
vkreslená do bytí,
odhaluje věčný smích,
a radostné žití..

Bez požádání, samy,
co pamatují si věky,
zapisují vtípky i hněvy,
na lidské tváři..

Časem je má každý,
roztomilé vrásky..