Rubrika: Motivační

Tvořivý Nový Rok

Všem duším na světě přeji Šťastný Nový rok 2018!

Ať všechny buňky ve všem těle jsou zdravé a vaše srdce je naplněno láskou. Oblékněte si každý den úsměv a zalévejte všechny kolem sebe láskou. Přeji Vám věčné světlo na vaši cestě, ať se Vám tma vyhýbá. Jděte si za svými sny každý den, protože splněný sen je nepopsatelná emoce. Přijměte se takových jaký jste a učte se být lepšími každý den. Ať Vám hojnost a úspěch kvetou do krásy. Nezapomeňte se objímat, usmívat a milovat, jak se říká je to zdarma 🙂 Tvořte, protože je to čistá boží energie a vtipkujte, to Vás přenese přes jakékoliv překážky. Poznávejte, zkoušejte, objevujte svět, vesmír i sebe samých.

Moc Vás Miluji!

Vaše Wčelka

 

Děkuji

Jelikož život přináší spoustu zážitků, myšlenek a emocí, ani rok 2017 nebyl výjimkou. V mém životě i uvědomění nastali velké změny, které jsou předskokanem událostí, které přinese rok 2018. V tomto roce hluboce Děkuji za příležitosti, možnosti a podporu, které jsem dostala. Je mojí obrovskou radostí, že každý obraz s mým podpisem a datem 2017 má svého majitele. Je nepopsatelný pocit, že každému z Vás doma visí kousek mého umění a energie. Dává mi to sílu malovat znova a znova. Vaše uznání a počet prodaných obrazů jsou pro mne hnací sílou a důkazem, že to co dělám má smysl a dělá to lidi šťastnými. Jsem Vám všem za všechno hluboce vděčná.

S Láskou Vaše Wčelka

Trojrozměrnost

Při hledání prvního rozměru – soucitu,

vtékala mezi kostky do prostoru..

Našla základní cihlu svého kruhu,

zvedla mysl ze dna a stala se cestou..

 

Kruh vepsaný do čtverce..

 

Při hledání druhého rozměru – lásky,

počítala sedmikráskám lupínky..

Nalezla v sobě návod na použití,

a vyškrtla ze vzorce podmínky..

 

Spojení dvou trojúhelníků..

 

Při hledání třetího rozměru – tvořivosti,

osvobodila se od společnosti..

Skočila do objetí abstraktnosti,

buňkami teď maluje vesmír do sytosti..

 

Rozkroutila geometrii trojrozměrnosti..

..

Stala se sebou..

..

Nekonečnou..

..

 

Strach a sny

Nahazuji myšlenky,
na pomyslnou udici..
Návnadou jsem si já,
mé pod – i vědomí..

Bylo to prý už dávno,
říkají mi vzpomínky..
Po noci přichází ráno,
s ním i strach a domněnky..

Strach sama ze sebe,
jakou mám v rukách moc,
od země až do nebe,
skrze vesmír, den i noc..

Snažím se ho setřást,
pro ty jeho hloupý lži,
že nedokážu, to co chci,
a jít si za svými sny..

Namlouvá mi toho pořád víc,
že jsem k ničemu a na nic..
Vím však, že Jsem víc, než nic,
a že nic, je víc, než nic..

Vysypávám koš smutku,
co vrostl mi ze skutků,
již ho není potřeba,
mám se přece ráda..

Musím si plně Věřit,
a nepřestávat Snít!

Váha

Kdybych měla světa moc,
smazala bych války ze všech dob..
No je v tom marná snaha,
neexistovala by pak rovnováha. .

Jsme planeta pokusů,
proto máme dualitu. .
Váha naše činy váží,
no kdo jejich hodnost ustřeží?

Bojuje se mezi lidmi na zemi,
víc než mezi zvířaty v lesích,
nebo dobrem a zlem na nebi..

Kdy už bude zloba bezmocná,
a verzí mezi námi pouze dobrota?

Výsledek experimentu je nejistý,
čeká se na poslední hlasy do misky..
Převážit ji může každý z nás,
na kterou stranu se Ty přidáš?

Máš čas?

Že ještě váháš..